Work-life balance
Michaela Karásková na toto téma:
Dlouho jsem hledala, jak vyvážit svůj rodinný a pracovní život. Především, když do mého života vstoupil před 15 lety můj syn a tři roky na to moje dcera. S narozením mé dcery zároveň přišla nabídka spolupodílet se na vedení dlouho a dobře fungující firmy. Věřte mi, že i já jsem se mnohokrát ocitla v pasti otázek, zda se věnuji dostatečně dětem i firmě. A to je zde ještě, domácnost, rodiče, a já: moje zdraví, moji přátelé, můj relax, atd.
To, že osobní život ovlivňuje ten pracovní a naopak, asi nemusím nikomu připomínat. Ne vždy si však uvědomujeme, jak důležité je na to pamatovat.
Nedávno jsem měla chvilku spočítat, kolik času vlastně trávíme v práci a kolik doma. Říká se, že většinu času strávíme v práci. Nechci Vás příliš dlouho otravovat mými výpočty..., tak jen krátce: Vycházela jsem z předpokladu, že pracovní doba je cca 8 hod + 1 hodina na cestu tam a zpět. Měsíčně jsme tedy v práci 180 hodin.
Doma jsme v pracovní týden hodinu ráno a cca 5 hodin po práci (pokud vstáváme v 7:00 a jdeme spát ve 23:00) + víkend cca 30 hodin.
Měsíčně jsme tedy doma 240 hodin.
Předpokládám, že většina z Vás právě začala přemýšlet o tom, zda to tak opravdu má. Kolik času vlastně tráví v práci a kolik času stráví v práci přemýšlením o osobních záležitostech či naopak. Tomu se asi nikdo z nás nevyhne. Ani já. Koučovací dovednosti mě naučily věnovat se v dané chvíli maximálně činnosti, kterou vykonávám. Při koučování se tento stav nazývá "koučovací přítomnost", v běžném i pracovním životě se dá použít "žít tady a teď". Ne vždy je to úspěšné, i mně do pracovních záležitostí vstupují ty osobní. K žití v přítomnosti pomáhá určitě osobní disciplína a především komunikace vůči okolí. Dospěla jsem ke zjištění, že pokud moje rodina zná všechny informace a okolnosti mých pracovních úkonů, pak je dokážeme snadno komunikovat. Toto platí i naopak.
Nezapomínejte na relax, meditace, odpočinek, procházky a spánek. To jsou okamžiky, kdy můžete načerpat energii. Nastavit správný poměr mezi všemi oblastmi života je pouze na Vás. Není to vždy jednoduché, ale jde to. Já slavím každý úspěch.
Napadají mě další témata: kde brát energii, jakými lidmi se obklopovat, kdy dělat ta správná rozhodnutí, zda věřit své intuici a jak těžké jsou změny návyků.
Ale už i tak je můj článek moc dlouhý.
Přeji Vám, abyste dokázali žít v přítomnosti, uměli otevřeně komunikovat a relaxovat a to jak doma, tak v práci.
Michaela Karásková - externí HR konzultantka, jednatelka KNO Česko, lektorka, coach ICFZdravím Vás všechny po letních měsících. V příspěvku za červen jsme se zamýšlely nad tématem "Syndrom vyhoření" a moje úvaha a zkušenost byla a je, že toto téma souvisí s tématem měsíce září: Work-life balance. Hm, souvisí - nesouvisí?
Z mého pohledu vyrovnané skóre práce a osobní život je fajn, ale... Co když nás naše práce hodně baví, co když nám přináší radost, uspokojení, úspěch, úsměv a spoustu dobrých zážitků a pocitů smysluplnosti. Potom se nám daří i ve vztazích a v osobním životě a vnímáme souvislost práce a osobního života jako navzájem se ovlivňující oblasti. Dá se říci o mnoha z našich kolegů, že je práce hodně baví, že jsou nadšenci a přenáší toto své "hoření" i na své kolegy a pokud je hodně šéfů, které jejich práce baví, mají radost z úspěchů a přenáší tu radost, spokojenost, úspěšnost i na své týmy a pomáhají si i ve svém volném čase, v osobním životě, ve svých rodinách navzájem pak je to opravdu z mého pohledu harmonie práce a osobního života, kterou můžeme vnímat jako work-life balance.
A jak k tomu všemu patří personalisté? Jejich role, z mých zkušeností je v tom, aby pro manažery a vedení firem hledali jak podporovat work-life balance jako nástroj úspěšnosti. Vyhledávali a pomáhali ve spolupráci s manažery nastavit hledání harmonie třeba v osobních pohovorech, v systému hodnocení. Role personalistů je hovořit s manažery, vyhledávat s nimi společně kolegy, kteří mají soulad práce a osobního života. Jsou to přece ti zaměstnanci, bez kterých by nebyl úspěšný ani manažer, protože přece "šéfa dělají lidi".
A šéfové, Vy si zkuste udělat žebříček svých podřízených a zamyslete se nad tím, zda tito vaši nejlepší, mají harmonii mezi prací a osobním životem. Udělejte si svůj soukromý osobní výzkum a pak buď se mnou budete souhlasit, a nebo pokud to nebude pravda, můžete se zamyslet a říct si - co mohu udělat já manažer, vedoucí firmy pro to, aby moji kolegové měli možnost vybalancovat pracovní a soukromý život. A každý z nás personalistů určitě má zkušenost, že v případě, kdy je zaměstnanec svým nadřízeným vnímán jako neúspěšný, pak velmi často souvisí nesoulad a neúspěšnost s osobním životem. Zamyslete se, kolik takových příkladů ze života máte. A pak už je na Vás, co se zjištěním uděláte dál. Co prosadíte s personalisty ve firmě, jaké nové benefity, ohodnocení, dotazníky, rozhovory budete realizovat a to vše proto, aby VAŠE firma byla úspěšná a její zaměstnanci byli v harmonii s prací a osobním životem. A ještě maličkost, a podle mě důležitá! Možnosti, varianty, opatření na zlepšení a realizaci work-life balance v každé firmě je individuální a záleží na zaměření činnosti firmy, jiné to bude ve státní správě, v pojišťovnictví, jiné ve stavebnictví, jiné v zemědělství. Jiné ve velkých firmách, jiné v malých, jiné v rodinných. Stejné to ale bude v tom, že role manažerů ve všech odvětvích je nezastupitelná a mohou hledat jak vylepšovat harmonii práce a osobního života - a jak? No přece ruku v ruce s personalisty.
Lenka Bláhová, externí HR konzultantka, lektorka, HR Business PartnerMarkéta Kamenářová na toto téma:
Po prázdninách se všichni vracíme sice odpočatí, ale s vědomím nadcházejícího hektického období a vysokého pracovního nasazení, které často nepoleví do konce roku. A proto je možná teď ten správný čas si připomenout jen pár rad, jak se na tuto oblast dívají zaměstnavatelé a co doporučit zaměstnancům.
Stále více zaměstnavatelů si uvědomuje důležitost rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
V mnoha společnostech je proto na zaměstnance za určité období proveden zaměstnanecký průzkum i na téma work-life balance. Jeho vyhodnocení pak může efektivně směřovat firmu jak, kam a na co přesně zacílit, aby se zaměstnanci cítili v práci dobře, byli efektivní, nebyli přetíženi a v dlouhodobém stresu, neměli narušené osobní vztahy, nepodceňovali své zdraví a třeba i více sportovali. Na základě takového vyhodnocení firmy zavádějí nebo již zavedli např. pružnou pracovní dobu, možnost zkráceného úvazku a často i práci z domova. Je to signál směrem k zaměstnancům, že si jejich práce firma váží a snaží se přicházet s novými návrhy nebo benefity, které přinášejí snadnější docílení vyváženosti pracovního a soukromého života. V naší firmě jsme takovým průzkumem také prošli a po pečivém vyhodnocení jsme např. rozšířili naše benefity o Multisport kartu, která se těší velké oblibě.
Obecně je to však u každého z nás o celkovém přístupu. Zmíním zde jen několik rad, tipů, kterými se můžeme řídit sami nebo je můžeme doporučit svým kolegům:
- Naučme se brát věci s nadhledem.
- Stavme se k věcem čelem a promýšlejme pořadí aktivit nebo úkolů.
- Nezaobírejme se tolik maličkostmi, budeme mít víc času a energie na složitější problémy, které snadněji zvládneme.
- Plánujme si cíleně volný čas, který chceme strávit s rodinou, přáteli, sportem nebo jinými aktivitami, vše nás totiž nabíjí energií a optimismem.
- Nastavme si „pracovně časový rámec“ a dodržujme jej.
- Nestávejme se otroky mailů, mobilních zařízení, a všeho, k čemu máme přístupu i mimo kancelář.
Myslím, že jako ukázka toto stačí, neboť dnes nebylo cílem se zde květnatě rozepisovat. Snažme se tedy jen udržet zdravý odstup mezi prací a osobním životem. A závěrem, co lepšího si přát, pokud nás práce baví a jsme v ní spokojeni a zároveň jsme schopni se věnovat rodině, koníčkům a svým přátelům, pak jsme na té správné cestě k nalezení work-life balance. Ať se nám všem dosažení takového stavu co nejvíce daří.
Markéta Kamenářová, personální ředitelka S&T CZ, coach ICF