Chodbové šuškandy
Michaela Karásková na toto téma:
Chcete nebo nechcete ve své firmě "chodbové šuškandy"? Někdo z Vás odpoví "Ano, je to zdroj informací", někdo z Vás bude oponovat: "V žádném případě, je to zdroj pomluv". Vlastně je obojí správně. Jen záleží na úhlu pohledu.
Určitě by každý ředitel rád slyšel při náhodném procházení kolem kuchyňky, jak si "holky" povídají o tom, jak má tahle firma skvělého šéfa. Zcela jistě je to příjemnější než slyšet: "Ten generál musí být ale blbec." Každý ředitel se snaží vymyslet, jak to udělat, aby vytvořil takovou firemní kulturu, kde vládne pohoda.
Chodbové šuškandy každopádně jsou a je potřeba s nimi počítat. Chodbovým řečem by mohla v určité míře zabránit otevřená komunikace. Poslední trendy rozhodně prosazují transparentnost informací a otevřenost v komunikaci pro všechny zaměstnance. Ne vždy však strategická rozhodnutí mohou být zveřejňována a velice často top management zvažuje jak, co a kdy se bude do firmy komunikovat.
Každý z nás informace přijímáme a pak předáváme dál jiným způsobem. Každý z nás má v hlavě jiný příběh. Firma vymyslí skvělý komunikační plán v rámci strategických rozhodnutí, přesto nikdy nemůže ošetřit, že si ho lidé "nepřeloží" do svého interního jazyka.
V tomto ohledu je nesmírnou podporou HR či personální oddělení. V tomto oddělení sedí lidé, kteří znají (nebo měli by znát) všechny zaměstnance a pokud je HR součástí top managementu, pak dokáže předat vedení informace o interních či zákulisních debatách. Stále se setkávám ve firmách s vedením, které nenaslouchá své vlastní firemní kultuře, nemá HR jako partnera ale jako "náboráře".
Berte chodbové šuškandy jako pomocníka, který Vám také, mimo jiné, může přinést zdroj zpětné vazby.
Michaela Karásková - externí HR konzultantka, jednatelka KNO Česko, lektorka, coach ICF
Lenka Bláhová na toto téma:
Někteří z Vás znají a setkali se s pojmem "šedá" komunikace. My personalisté bychom tento druh komunikace rozhodně neměli používat a využívat. Ta důvěra a odpovědnost, kterou od nás od profíků očekávají a do nás vkládají jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, je a musí být velmi zavazující a námi dodržovaná. Ale... víme co tropí život. Doporučuji zásadu, kterou jsem se snažila v roli HR partnera dodržovat. Nesdělovat, co není schváleno a dovoleno, držet osobní informace u sebe, nerozšiřovat je a pokud je nutno, postupovat velmi citlivě. Jsem ale zastáncem také toho a moc doporučuji, aby vedení firem informovalo podřízené i celou firmu pravdivě, strukturovaně a včas. Předejde se tím velké většině nedorozumění, případně zmatkům i trapasům a částečně i zamezí chodbové šuškandě. Zažila jsem vedení, které strategické informace nesdělilo včas těm, kterých se to velmi intenzivně dotýkalo a stalo se, že tyto informace o zásadních změnách se dozvěděli zaměstnanci z medií dřív než od manažerů.
Co se firmám také moc nevyplácí? Vyhlásí rozhodnutí za tajné a ejhle již během dne, kdy bylo vyhlášené "embargo" už chodbová šuškanda tajné informace posílá dál a někdy v hodně zkreslené formě a někdy je výsledek jako když si děti hrají na tichou poštu.
Role personalistů, HR business partnerů a interní komunikace je vždy před důležitým sdělením upozornit a navrhnout i připravit komunikační strategii tak, aby pravdivě, citlivě a ve správný čas vedení firmy pomohla. A úplně super je, když je připravena tak, že předejde té chodbové šuškandě. V čem ale spočívá onen úspěch? Vy, manažeři firem, prosím, vyslechněte názor nás personalistů, konzultujte s námi vaše rozhodnutí a důvěřujte nám, že od nás šuškanda nebude a my musíme dodržovat ona pravidla a nevynášet ven rozhodnutí, která nám nepřísluší. Tak hodně zdaru.
P. S. : Chodbová šuškanda byla, je a bude. Můžeme mít ale zásadu, že ji nebudeme šířit.
Lenka Bláhová, externí HR konzultantka, lektorka, HR Business Partner
Markéta Kamenářová na toto téma:
Šuškandy, drby nebo klevetění jsou nám všem velmi dobře známé z běžného života. Setkáváme s nimi nejen na internetu, v časopisech, ale i mezi přáteli. Zvlášť dobře se však daří chodbovým šuškandám v zaměstnání.
Jak vlastně taková šuškanda v práci vzniká?
Pro mnohé zaměstnance bývají "chodbová zpravodajství" velice zajímavá, a pak je roznášejí dál bez uvážení, zda jsou ta sdělení nevinná nebo i škodící něčí pověsti. Často se svěří kolega druhému se svou domněnkou, že se asi něco přihodilo nebo přihodí a nemá informaci ověřenou. Ten pak zprávu šíří dál jako již jasnou a určitou informaci dalšímu zaměstnanci. Výstupem pak často bývá fáma, která se nezakládá na pravdě a taková desinformace se často velmi obtížně vysvětluje a objasňuje. Někdy se to týká jednotlivce a ostatní ho pak začnou posuzovat v jejím světle, jindy to může být i mylná nebo velmi zavádějící informace týkající se společnosti, což může mít velmi negativní dopad. Myslím, že každý z nás se již někdy u takové situace za svou profesní praxi ocitl. Není třeba zde různé situace detailně popisovat, jak vznikly, co se stalo a jak bylo vše řešeno. O tom můžeme diskutovat při některé z Míšiných tematických kaváren, ale pojďme si říci obecně, jak jim předejít.
Jak se tedy lze bránit takovým firemním šuškandám?
Snažte se do soukolí drbů a šuškand aktivně nezapojovat. Nejen, že je nebudete poslouchat, ale nepodílíte se pak ani na jejich šíření. Snažte se jednat vždy férově a otevřeně. A pokud jste pověřeni sdělit některá nepopulární rozhodnutí, ať již zaměstnanci nebo týmu, vždy se snažte být transparentní a mnohdy i s potřebnou dávkou empatie. Zůstanete tak důvěryhodným kolegou, kterému se mohou i nadále ostatní svěřit kdykoliv s čímkoliv jak z pracovního, tak i soukromého života.
Markéta Kamenářová, personální ředitelka S&T CZ, coach ICF